Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Jak je to se lží v naší společnosti?

        Na portálu www.rvp.cz jsem už také publikoval jeden z dílčích výsledků výzkumu hodnotových orientací dětí od 6 do 15 let, který proběhl v rámci projektu NIDM Klíče pro život, z něhož bylo vidět, že občasná lež se stává i našimi dětmi přijímanou normou – dokonce i u lidí nejbližších, maminky a tatínka (Maminka je hodná, s tatínkem je zábava, ale oba lžou). Nyní vám nabízím úvahu manažerky projektu kolegyně Ireny Hoškové, která se pokouší podívat na celou záležitost v širších souvislostech. Sám se chystám k tomu napsat též něco rozsáhlejšího ;-)

_______________________________________________________________________________________

 

Opravdu nemůžeme nic změnit?

         Jak moc se výskyt lží v bezprostředním okolí dětí a prezentovaný mediální obraz společnosti projevuje na důvěře a soukromí, které svým dětem dáváme a které jsou pro zdravý vývoj jedince nezbytné s odkazem na přísloví „Jablko nepadá daleko od stromu“?

Irena Hošková     Každodenní realita světa dospělých nám nabízí řadu negativních obrazů ze života, které jsou mocně upevňovány zprávami v médiích. Krádež, lež, hádky, korupce, podvody, agresivita, netolerance ve zprávách zmiňované nemají onen varující či výchovný charakter, který by měly mít. Nejsou prezentovány s jasným poselstvím: toto jsou jevy, se kterými tato společnost nesouhlasí, a takto jsme se s nimi pomocí daných pravidel vypořádali. Vzorec dobra a zla, spravedlnost a jakási vyšší moc tak dobře rozpoznatelná v pohádkách v naší společnosti absentuje. Pravda je postupným zveřejňováním nejasných dílčích informací zpochybňována, lež je přijatelným východiskem.
          Lhaní jako způsob řešení dané situace se tak nejvíce promítá do světa našich dětí. Unikátní výzkum „Hodnotové orientace dětí ve věku 6 -15 let“, který realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní institut dětí a mládeže v rámci projektu Klíče pro život (www.kliceprozivot.cz), nám nastavil zrcadlo. Data jsou jednoznačná, přes polovinu dětí si myslí, že maminka nikdy nelže, o tatínkovi to tvrdí méně než polovina, u učitelů a kamarádů je to jen něco málo přes 30%! A navíc – s věkem tato skepse k pravdomluvnosti ještě výrazně roste:

 Nikdy nelže

     Přibližně 70 % dětí je ochotno lež za určitých okolností (osobní profit, oddálení trestu) tolerovat, což vyplývá z následujícího grafu, kde jsou sumarizovány odpovědi rozhodně mi vadí na otázku „Vadí ti, když…“

Vadi mi 

       Můžeme tato čísla zmírnit vývojem jedince, milosrdnou lží či socioekonomickým postavením rodiny, ale 70% kamarádů, kteří lžou, jsou také tolerantní ke kouření a vulgarismům a současně je s nimi největší zábava, tvoří většinovou volnočasovou společnost dětí ve věku 13 -15 let. Stává se tedy lež ve společnosti, která nemá navenek jasně deklarované hodnotové hranice, všeobecně akceptovanou? Odráží se tato skutečnost ve vnímání a akceptováním autorit, výběru či absenci vzorů našich dětí?

        Alarmující je v tomto kontextu zjištění, že polovina dotazovaných nemá vzor nebo v něm nemá jasno. Pokud vzor děti mají, často souvisí s výkonem či s vnějšími identifikátory, vzhledem, stylem (sportovci, modelky, zpěvačky).
        Jak moc se výskyt lží v bezprostředním okolí dětí a prezentovaný mediální obraz společnosti projevuje na důvěře a soukromí, které svým dětem dáváme a které jsou pro zdravý vývoj jedince nezbytné s odkazem na přísloví „Jablko nepadá daleko od stromu“?

        Jak moc se lež stává strůjcem pohledu dětí na životní priority a jakýsi vyšší princip? Jakou roli v této skutečnosti sehrává navenek absentující zastoupení společenských elit, které by byly důvěryhodnými nositeli vyšších mravních hodnot? Jak ukázal výzkum realizovaný s 2 238 dětskými respondenty, pouhých 5% dětí ve věku 13 -15 let věří v Boha a 3% dětí v politiku.

        Opravdu tedy nemůžeme nic změnit?
       Kdo nevěří, věří v cokoli … Děti pro svůj vývoj potřebují mít pevné hranice. Zkusme jim je tedy na všech úrovních, pozicích a v rozmanitých rolích trpělivě odhalovat a začněme kupříkladu tím, že nezalžeme. Stavět totiž budoucnost dítěte na lži znamená spolehlivě jim zavřít cestu ke skutečně šťastnému životu.

Irena Hošková
Manažerka projektu Klíče pro život
irena.hoskova@nidm.cz


    hodnotili 2 uživatelé

3 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Dobrý den, popisujete velmi zajímavý výzkum, určitě by nejen mě zajímaly další náležitosti, ono n=2238 nemusí znamenat vůbec nic (výběr vzorku).
    Velmi mě zarazila formulace "nastavil zrcadlo" jsme opět u uvádění filmů před rokem 89?
     

  2. avatar

    Kompletní zpráva o výzkumu je zde. Z ní je též vidět, že výzkum je v kategorii dětí od 6 do 15 let plně reprezentativní (data sbírala Factum Invenio). Kromě toho kvantitativního výzkumu proběhlo ještě 12 skupin (focus groups), z nichž je rovněž řada velmi zajímavých (a kvantitativní výzkum potvrzujících i dokreslujících) výsledků. Z článku o tiskové konferenci, kde byl výzkum komplexně představen, je vidět, že ještě budou další výsledky - mimo jiné ze spolupráce NIDM s Centrem pro sociální a ekonomické strategie FSV UK.

  3. avatar

    Děkuji za upřesnění a odkazy. Moc rád si vše projdu. Je to pro mě velice ccenný zdroj nových informací.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.